Nebyl jsem asi sám, kdo po oznámení režiséra nového pokračování této „kovové“ série neskákal zrovna nadšením. Joseph McGinty Nichol alias McG se proslavil především myšlenkově naprosto vyprázdněným, leč vizuálně efektním dvojdílným videoklipem „Charlieho Andílci“. Takže obavy fanoušků o další osud této ságy byly vcelku opodstatněné. Koneckonců už její třetí příběh z roku 2003, který sice nebyl žádnou katastrofou, jí posunul někam do sfér obyčejné trikové akční sci-fi, které zaujmou především solidním technickým provedením, než čímkoliv jiným. Očekávání však vzbuzovalo zasazení děje do války budoucnosti, ze které se v prvních třech filmech objevovaly pouze krátké fragmenty. Navíc vše nasvědčovalo tomu, že úplně poprvé nebude hlavní dějovou linii tvořit souboj dvou ústředních protivníků.
Očividně největší ambicí tvůrců však bylo navázat na první dva Cameronovy filmy a zkusit rozvinout příběh „před“. Ten je paradoxně, ačkoliv řešit paradoxy, natož ty časové nemá v této filmové sérii smysl, posazen do roku 2018, kdy je válka s mašinérií strojů teprve ve své první fázi. Už četné trailery a fotografie naznačily, že ona neradostná budoucnost nebude tak temná, jako ve vizích Jamesa Camerona. Jeho představy futuristické válečné zóny byly výhradně haleny rouškou noční tmy. McG se rozhodl pracovat i s denním světlem a tak trochu si ztížit snahu o věrné výtvarné zpracování původní předlohy. V tomto však i přes klipovou stylizaci, které se prostě nedokázal zbavit, rozhodně nezklamal. Základem pozitivního výsledku jsou citlivě zvolené kamerové filtry a pečlivě vytvořené kulisy poničené země na pokraji ekologické katastrofy. Země, na kterou sice stále shovívavě dopadají sluneční louče, ale kromě dešťů ji zkrápí i prašný spad pocházející z válečných trosek.
Bohužel, tento svět funguje dokonale pouze do doby, než se v něm objeví živí tvorové – lidé. První záběr na skupinku jedné ze samostatně a izolovaně žijící lidské enklávy někde v poušti startuje poněkud rušivý maratón výtvarných inspirací, kterých „Terminator Salvation“ nabral plnou hrst. Společenství umolousaných chudáků bezcílně přežívajících v post apokalyptické pustině, kde nejcennější surovinou je benzín, připomenou australskou legendu „Mad Max“, a to je teprve začátek. Město, kde vládnou stroje nás přesouvá do světa třetího „Matrixu“ a komíny tavných pecí, ze kterých v pravidelných intervalech šlehají vysoké plameny, pak zase do futuristické megapole z „Bladerunnera“. Největší ránu originalitě pak animátoři zasazují v podobě jedné z mnoha zbraní systému Skynet – vodních robotů, u kterých i zkonstatování, že „připomínají“ sentinely z „Matrixu“ je jen velmi jemné vyjádření původu inspiračního zdroje. „Terminator Salvation“ je i nejen díky tomuto filmem balancujícím na hranici mezi průměrnou trikovou podívanou, na kterou se časem zapomene a filmem, který má přeci jen schopnosti přinést něco navíc. To se právě kromě trikových nápadů, ve kterých se povážlivě krade (anebo se vlastně jedná o rafinovanou poctu žánru jako takovému?), aby na druhé straně potěšily vjemy tak podařené nápady, jakým je bezpochyby motorizovaná robotí jednotka, nejvíce projevuje na nevyváženém scénáři. Ten zpočátku vykazuje velmi slušný potenciál rozvinout příběh nerovné války budoucnosti, aby se po explosivní úvodní sekvenci a následujících několika minutách, které na scénu uvedou tajemného cizince, jenž překvapivě místo Baleova poněkud toporně ztvárněného Johna Connora přebírá hlavní roli a to i co do kvality předvedeného hereckého výkonu Sama Worthingtona, postupně přelil ve víceméně standardně dobrou trikovou podívanou, kterou z širokého žánrového průměru katapultují především umně využitý rozpočet, skvělé akční sekvence a výborná kamera. Ovšem o nějaké nezapomenutelné, či dech beroucí podívané přestává být jakákoliv řeč.
Otázkou zůstává, jestli je potřeba tvůrce až tolik pranýřovat? Jakoby očekávání i přes nedočkavost fanoušků série byla bůhvíjak veliká? To určitě ne, ale i tak z filmu nelze nemít pocit, že McG a jeho tým měli určitě vyšší ambice. Rozhodně, i soudě dle závěru, chtěli tuto ságu opět pořádně nakopnout k dalším špičkovým pokračováním, o kterých se bude ještě dlouho hovořit. Možná, že se dlouho bude hovořit i o „Terminator Salvation“, ale nebude to rozhodně ze stejných důvodů, kvůli kterým se dodnes probírají první dva snímky. Srovnávat „Salvation“ především s „Judgment Day“ je jako postavit proti sobě desetiletého Johna Connora s prakem na vrabce a plně vyzbrojeného T-800.
Snaha porovnávat alespoň mě osobně naštěstí popadla až při psaní těchto řádků. I přes vyřčené je však „Terminator Salvation“ svižnou dvouhodinovou podívanou, kterou by divák neměl odzívat. V první řadě se jedná o více než solidní akční sci-fi snímek plný zdařilých odkazů do minulosti; GUNS N´ROSES vyhrávající z obstarožního kazeťáku do postapokalyptické pustiny dálnice plné rezavých vraků aut je vskutku výtečný vzpomínkový moment, dobře zvládnuté atmosféry i akčních scén a až poté o adepta na důstojné partnerství Cameronových příspěvků do nyní již čtyřdílné série. Tím bohužel není, ale zase zároveň není nutné brát to jako příliš velký hendikep. Přesto však, i navzdory mírné spokojenosti, zůstává pocit nevyužitého potenciálu, který tento námět, prostředí a vůbec celá série rozhodně skýtaly.
[Profil na ČSFD] [Profil na iMDB]